Krajina.

Kraj ten je celý k smrti až tich,

na kleči sotva snítka že hne se.

Jenom kde světlo zaniká v lese,

zmrzlý pták časem upadne v sníh.

Rozsety domky, pohorská víska. –

Všude tak mrtvo, že se až stýská.

Letos k těm chatám přirostla bída,

a ten hor řetěz v kraji ji hlídá.

Nad vsí se vločky sněhové točí...

U cesty, která do hor se tratí,

havran sed na kříž ubitý z latí.

Perutí zakryl Kristovy oči

hledící na ves. Zůstal tak sedět,

aby Bůh nemoh’ na bídu hledět.