KRAJINA

By Otokar Fischer

Vlhnou louky a z polí

večerní vane chlad,

mha pluje po údolí,

tak ticho je, až bolí,

zde zastavil se chvat –

chvat krve a chvat citů,

mračen a měsíce let;

šedavě mlčky spí tu

hřbitůvek táboritů

v klíživé dřímotě let.

V klíživé dřímotě očí

beze sna zaspat svůj chvat!

Jak rok se za rokem ročí,

vždy bláznivěj křídla se točí –

Ach, cítit ten mlýn jednou stát!