KRAJINA

V slunečním vedru dřímají hvozdy,

u cesty, která pokryta prachem,

povadlé trávy sklánějí stébla

k vyprahlé zemi.

Časem se mihne šedivá káně

nad polem hnědým, zbrázděným pluhem;

brzy však ticho obrovské napne

klamné své sítě.

Silnicí zvolna zaskřípe povoz,

vozka jde pěšky, práská svým bičem,

kobyly větří v dusivém parnu

po doušku vody.

V slunci se lesknou vesnické chýše,

pár kachen kejhá na líné řece,

a v zlatém vzduchu výskavě zpívá

rozmarný skřivan.