KRAJINY COROTOVY.

Ne v snách – vše viděl v přírodě svým okem,

kdo malovat znal takto! Vrba křivá

se uklání a do vod tichých dívá

neb hustá olše pne se nad potokem.

A všecko v tichu, v klidu přehlubokém

má sílu pravdy. V zadu houšť se stmívá,

jak sám ji vídáš doma odjakživa,

když před tebou tam srna prchá skokem.

A přece, všecko jak když ve mhu splývá,

jak v báji voda spí, se nezapění,

vše obrys jen, vše závoj obechvívá.

Tam na palouku jasné na zeleni,

hle, nymfa nymfě v rej a tanec kývá –

přec asi tvůrce všecko zřel jen v snění.