KRÁL MILAN.

Hle, jeden, jak jich znají mnoho

dějiny. – Sebevědomě

na výškách stojí věku toho,

jenž nese je tak pitomě.

Sem hleďte! Lidu zotročitel

i stát i národ zaprodal,

všech neřestí a hříchů ctitel,

vrah, pijan, cynik – ejhle, král!

Ostatně – ani hořko není

z těch králů, tuze mnoho jich.

A milé lidstvo bez zardění

je houfem rabů pokorných. –

Je divno, kterak v sebechvále

na dějinný soud věk ten jde,

jenž zrodil lidstvo to, ty krále –

a osvíceným sebe zve.