KRALEVIC

JAK kralevic jsem světem šel

a sněné carství najít chtěl.

Kde divy krásy tají svět,

o nichž jsem slýchal bardy pět.

Leč spustl kraj, pln rozvalin,

a stezku ztajil noci stín.

A zabloudil jsem ve močál,

kde bludiček rej mihotal.

Pláč mého rohu v skalách mřel

a modlit jsem se zapomněl.

Tu světlo kmitlo v dáli tmou,

žel, opět shaslo přede mnou.

Jak bludný princ jsem světem šel

a dlouho jsem se nevracel.

Já chtěl se slavným vrátit z cest,

v mých stopách měly růže kvést.

A návrat můj – jak bolestný!

Jen chudý přišel pocestný.

Ó, vizte muka mojich dnů –

to konec chimerických snů.