Krása.

By Josef Vlastimil Kamarýt

Směje se krása, růže hustolistá

Z ňáder Juliiných, z jejího věnce,

V srdci zápachů chovajíc libezných

Svou pro Julinku.

Směje se krása též ze klínu Vesny,

Jabloň osněžená květem nadějným,

Máji vůni, slast medomilce, chrámu

Světlo dajícím.

Směje se krása, aj, na Vlasti lůně,

Vlastenec nadaný duchem Lumíra;

Jej Milostky líbaly věncujíce

V oslavu Českou.