Krása.

Tajemství krásy v lidské dříme hrudi

a ku životu zvolna, tiše zraje.

Když přijde čas, tu v slovo, ve zvuk taje

a ze smrtelné dřímoty se budí.

Trnitou cestou, kamenitou pudí

své vyznavače kams v neznámé kraje,

tam za vidinou, vavřín vstříc kde vlaje

a potom k smrti mladé čelo studí.

Zřel’s v poušti hrozné fata morgana?

Ty dálné ráje blízké tak se zdály!

Od nebes prahu zřel’s pád titána?

Nic nedbej! Život boj a pochod stálý!

Jdi s nadšením a láskou, věř své síle,

a čista-li tvá duše, dojdeš cíle.