KRÁSKA.

V štít mne steré zdvihly ruce

a já jsem se díval po ní,

tak jak hleděl Cimbrů vůdce,

když přeskočil devět koní.

Sláva není zlato! Prudce

sjelo se rtů a smích zvoní.

Kráska zří jak Cimbrů vůdce,

když přeskočil devět koní.