KRÁSNÝ DEN.

Je takový krásný, slunečný den,

že lidé by jen se usmívat měli

a v chůzi jen tančit, hrnout se ven,

jak po louce když se rozletí včely.

Jak ke slunci když se otáčí květ,

v tom jasu svých duší vykoupat kalich,

smýt skvrny s nich všecky, jásat a pět

a bratry být stromů i křídlatců malých.

Druh druhu by vřele stisknout měl dlaň

a říkat jen to, co blaží a hřeje,

dnes přestat se hněvat, sočiti naň

a odpustit vše, co rozvedlo zle je.

Dnes dobří by lidé měli být jen,

vše naplnit štěstím, láskou a smíchem,

protože mračit se v takový den

a trudit a hněvat je velikým hříchem!