KRÁSNÝ VEČER

Takový krásný večer byl...

Já jsem tak dlouho hovořil,

až jsem se celý roztesknil

po snivém kouzlu prchlých let...

Tam venku hvězdy vzdálené

zářily v kouzlo letních cest –

tam šuměl život, vířil svět

velkých a rozmařilých měst –

tam život v celou šíř i dál

šuměl a vál, blaženě štkal –

a že tak krásný, krásný jest,

zval mě a zval...

Dlouho jsem blouznil do noci...

Tak roztoužen, tak roztoužen –

a v bezmoci...