Krátce.

By Albína Dvořáková-Mráčková

Kvapně běží mého žití kroky,

rychle se to blíží ku cíli,

mé však srdce truchle nekvílí,

před časem že v hrob klesne hluboký.

Lépe mřít, jak proud se rychlotoký

v moře vrhá, ve vod přesily,

než životem své jak nečilý

lučinami potok vléci kroky.

Lépe jest, kdy vichr u rozkvětu

růži zlomí, nebo v poupěti,

než list svadlý v smích kdy mrhá světu.

Volím žíti krátce – ale stkvěle!

blesk kdy jarou palmu rozdrtí,

pozatruchlí družstvo háje celé! –