KRÁTKÁ PÍSEŇ

Namířili z leva

kanonýři jaří,

namířili z prava

kanonýři staří –

v tom je popad strach:

jak pak, milí braši,

když se kanon splaší?

A když není kuráž?

A když není prach?

Zanechme těch špásů,

pošlem sváry k ďasu –

ať si je tam má!

Buďme jako prve,

vždyť jsme z jedné krve!

Ať si všecko praská,

svornost mocná páska,

nás nechť objímá! –

Řekli si tak tiše

a šli domů v pýše

s děly, prapory.

Smysl pro čest, synu,

cti jak medicinu,

zebou-li tě nohy,

kup si bačkory!