KRÁTKÁ RADOST.

Byla radost, byla,

ale jenom chvíli,

když jsme svoje staré hnízdo

znova postavili.

Ale nestřežili!

Čí je, čí je vina,

že jsme srdcem zahřívali

vejce kukaččina?

Je jich plné hnízdo,

už jsou vyklubány,

holátka nám utiskují,

rozvírají chřtány.

Nenasytné chřtány!

Ty pohltí všecko,

vetřelkyně nakrmeny,

lační vlastní děcko!

Už jsou opeřeny,

zobák notu hvízdá,

že nás jednou poškrcené

vyházejí z hnízda...