KRÁTKÉ DNI

Pták nezazpívá v křehké zeleni

a vůně jarní z lučin nevane Ti.

Údělem prosince jsou krátké dni.

Polím a lesům chce se odmlčeti.

Se vším však smířen je ten dnešní den,

nechce se bouřit ani nenaříká.

Je slunečný a přece vážný sen.

Ten zimní den je stvořen pro básníka.

Nesmírná velkost mluví z šírých lad,

nesmírný klid je v chladném tomto jasu.

A vřelé srdce hřeje také chlad,

jestliže stojíš na rozhraní Času.

Básníku, pozdrav! Jdeš-li v tento den

svým milovaným, šírým, němým krajem,

zimního slunce padni v sloku jen,

jímž pro jara my příští tiše zrajem’!

A láska, na cestě jež čekala,

pohledem jasným hledíc do západu,

buď dobrá, silná, věrná, trvalá,

jaká se rodí v drsném českém chladu!