Krátký čas a pusto všecko,

By Adolf Heyduk

Krátký čas a pusto všecko,

všude mráz a všude led,

ach, jasane osamělý,

už jsi jíním pokryt celý,

listopad tě na smrt ved’.

Krátká noc a větve suché

darmo zvedáš do nebes,

list je dole, hlava bílá,

smrť tě v náruč uchopila,

odkaz tvůj mi šepce les.

Mně jest, jak by zvadlým prstem

psal jsi mi to do utrob:

„Chladné krve krůpěj jedna

máj promění v kůru ledna

a besídku z růží v hrob.“