Krátký čas a pusto všecko,
By Adolf Heyduk
Krátký čas a pusto všecko,
všude mráz a všude led,
ach, jasane osamělý,
už jsi jíním pokryt celý,
listopad tě na smrt ved’.
Krátká noc a větve suché
darmo zvedáš do nebes,
list je dole, hlava bílá,
smrť tě v náruč uchopila,
odkaz tvůj mi šepce les.
Mně jest, jak by zvadlým prstem
psal jsi mi to do utrob:
„Chladné krve krůpěj jedna
máj promění v kůru ledna
a besídku z růží v hrob.“