KRČMA

„U zlatého bajonetu“

černá krčma má se k světu,

Fandu, Kačku, Irmu, Grétu

hostívá;

každému tu každý tyká,

dým se valí, lampa bliká,

skuhrá, skučí harmonika

bláznivá.

Piva, bordó-punče, kávy,

čaje, malinové šťávy,

ledacos tu lidé stráví

v povyku.

Někdo kleje, někdo zpívá,

jeden chrápe, druhý zívá,

Irma směje se jak divá

ze zvyku.

Mlčí tu jen civilisté.

Pánem je tu, to je jisté,

dvojí sukno, šmarjakriste,

chlapíci!

Nejvíce kol sebe má jich

Fanda, co se koupe v čajích

a je v pátém, achich, achich,

měsíci.

Tváře hoří. Hrom do spolku!

Budeš kluka mít či holku?

harmonika vrže polku

do hluku.

Fanda pije přenadějně:

kluk či holka – budou stejně

vlasti sloužit neochvějně

u pluku!