KŘEPČÍCÍ FAUN.

Skryt v šeři stromu, jenž ti květy střásá,

při ústech syringu, jež plesá, kvílí,

rád vidím tě, když tančíš blahem zpilý,

má duše v tobě výská si a jásá.

V tvém nadšení vše láska je a krása,

vzlet, rosa, vůně, kouzlo jara, síly –

svůj Najada krok za tvou stopou chýlí,

skráň tobě líbá Nymfa zlatovlasá.

Leč, na čele svém zlaté hrozny révy,

ty nedbáš jejich lichocení lživých:

sám raduješ se, smíchem zní tvé zpěvy.

Tak já, číš v ruce perlícího vína,

svých zapomínám písní zádumčivých,

ples racka spárem v duši se mi vtíná!