KREVNÍ OBĚH (I.)

Dáš-li mi sebe, hladovému vlku dáš žertvu krvavého masa –

ne nadarmo krvácíš třináctkrát ročně, abys byla vždy čerstvá krev.

Můj krevní oběh bez tvé žertvy matný a líný,

že vlásečnice ho nezachycují,

náhle se napne a jiskří jako kontakt na transformátoru.

Šumím, pulsuji, oxyduji, jsem yonisován.

Všechny buňky se ve mně okysličují,

všechny bílé krvinky v rudé se proměňují,

všechna nervová centra se ve mně zapínají

s vlásečnicemi periferiálními,

v jediném koloběhu se perlím,

jako novoroční punš.