KŘIVKA

Všechno žití

ve věčný se prostor řítí

v křivce:

zříš ji prchat k nebi s ptáky,

k zemi sjíždět šípem blesku

v bouře třesku;

Vesmír jí se pohybuje,

staví cesty, hory, sluje,

žene vody jejich poutí,

dny v prach hroutí,

myšlenkami v mozku svitne,

písmem kmitne,

zjevuje se v kresbě lící,

v písni snící:

tvůrčí křivka,

všeho vzruch,

přímka-kruh.