KŘÍŽ (I)

By Xaver Dvořák

Už rýsuje se na obzoru,

ne, nevyhneš mu, stále blíž

a slzy vhrknou do tvých zorů;

ty tušíš v duši: je to kříž!

Jak ramen vroucí rozepjetí

toho, jenž věrně miluje,

jenž všecko v obět přinést chce ti,

jak nikdo nevykupuje!

Je krve nachem prostřen celý

pro sladké odpočinutí!

ty cítíš, jak tě obestřely

dvě ruce horké v pohnutí!

jak na tvém srdci jiné bije

a jeho žár tě proniká;

jak v tobě někdo jiný žije

a tvoje bytost zaniká!

Sám ukřižovaný jsi v kterém

a s ním se zvedáš do výše;

je život tobě svatvečerem

v náručí tvého Ježíše!