KŘÍŽ (I)
By Xaver Dvořák
Už rýsuje se na obzoru,
ne, nevyhneš mu, stále blíž
a slzy vhrknou do tvých zorů;
ty tušíš v duši: je to kříž!
Jak ramen vroucí rozepjetí
toho, jenž věrně miluje,
jenž všecko v obět přinést chce ti,
jak nikdo nevykupuje!
Je krve nachem prostřen celý
pro sladké odpočinutí!
ty cítíš, jak tě obestřely
dvě ruce horké v pohnutí!
jak na tvém srdci jiné bije
a jeho žár tě proniká;
jak v tobě někdo jiný žije
a tvoje bytost zaniká!
Sám ukřižovaný jsi v kterém
a s ním se zvedáš do výše;
je život tobě svatvečerem
v náručí tvého Ježíše!