Kříž u cesty.

Na úpatí hory srázné

vedle kmenu leží kmen;

v kapradině noha vázne,

ale dále, dále jen!

Pusté vrchy, pusté lány,

tady jenom havran živ,

skály bleskem rozervány

jizvy nesou na podiv.

Pěšina se vine v klesty,

příkře jde to výš a výš...

Aj, tu přímo vedle cesty

prostý hrob a prostý kříž.

A v tom hrobě? Kdože poví,

zbojník, žebrák-li či pán?

Postůj! Mníš, že lepší? kdo ví –

tobě bude uchystán?