Kříž v samotách.

Kříž v samotách!.. Kdo sem jej asi dali,

čím srdce strádalo a duch?

Proč na ně pohněval se Bůh,

že k usmíření jej zde zbudovali?

Co trpěli a pro koho vše nesli,

než vyvráceni z žití v rakev klesli?

Či chtěli bratrům domoci se léku

a padli mečem jejich za nevděku?..

kříž v samotách

žal do srdce mi vtáh’.

Kříž v samotách! Kdo jiskrou božské síly

rád ubohé bys bratry vznes’

na křídlech ducha do nebes,

by zemských strastí zapomněli chvíli;

kdo za cíl vytknuls sobě v žití ztmělém

být světlem trpících a spasitelem,

ať písní bojuješ, ať štětcem nebo dlátem,

ať čepelem, ať pluhem nebo mlatem,

ten – běda, ten –

buď na kříž připraven!