KŘÍŽ.

Teče voda květným dolcem,

Nad vodou na skále kříž,

Tam jsi se dřív modlívala,

Byla’s anděl – nebi blíž;

Přítel tvůj po zdáli stával,

Hledě v modré oko tvé,

Jak ty k nebi, tak on k tobě

Pozdvihoval rámě své.

Teď se drahá jinde modlíš,

Jinde vzíváš božskou moc;

Zda přec pomníš na přítele,

Když se modlíš „dobrou noc“?

On tě zří, jak bílá klečíš,

V komnatě své milené

Před obrazem vlasti svatých

Majíc oko zrosené.

Až ozáří někdy luna

Dolce, vodu, skálu, kříž,

Zaleť v duchu k tomu kříži,

Druha tam dlít uvidíš;

Klečet bude na tvém místě,

Hledě zbožně do nebe;

Jak se’s za něj modlívala,

Tak on nyní – za tebe.