Křížová cesta. (VI.)

S bolem patří svatá Veronika

na tvář Krista krví zbrocenou;

krokem chvatným chátrou srocenou

k božskému až Mistru statně vniká.

Roušku v posvátnou mu klade ruku,

krve valný proud si stírá Pán;

Veronice odměnou byl dán

obraz Páně lásky na záruku.

Obraz Boží – duše člověka;

proto mírniž všude lidský žal;

v nebi, aj, tvář Boží odvěká

mzdou jest tomu, kdo se smiloval.