Křížová cesta. (VII.)

Na rameno kříže břímě klada

bolem zmožen klesá Člověk-Bůh,

tak jej tíží lidstva hříchů dluh,

že již opět ve prach země padá.

Krve proud se mocně řine s čela,

tím však milosrdí nebudí;

luza krutostí se ostudí,

záští nenasytnou rozechvělá.

Takto Kristu nový vkládá kříž,

do hříchu kdo opět upadá;

kdo se v novou víže hříchu tíž,

toho mine duše omlada.