KŘÍŽOVÁ CESTA (Zastavení IX)

Zas v prachu jsi. Zas zemi blíž. A takto vlastně nejblíže!

Jest nepojatno rozumu tvé sice ponížení –

však pro srdce v tom obtíže

pro samou vděčnost není.

Do úpadu! A marně přec? To výkřik byl kdys zoufání.

Na každý den být poražen a nikdy konce trýzni –

úzkostné duše volání

jen v hluché prázdno vyzní!

Kdys tížila, kdys ničila ta Sisyfova temná zvěst –

však tvojí láskou, Předobrý, jest od nás zažehnána.

Pohanský Sisyf mrtev jest

pro dítky Krista Pána.

Má každá snaha účinek, i ta, jež zdá se zklamána.

A ten, kdo padl stokráte – ať věrně vstane po sté!

I k němu mluví z prachu Pán.

Tím zákon nový světu dán,

jímž trhá síť se Satana

a říše Boží roste.