KŘÍŽOVÁ CESTA (Zastavení VI)

Veroniko – vtisknout v duše řasy

sladkou Krista tvář na věčný čas –

jaká touha; Apoštol ji hlásí:

„Aby Kristus vytvořen byl v nás!“

Podal bych ji vroucně, bez výhrady,

ale chybí bělostný jí třpyt –

Bez ikonu pustý život tady,

musí, musí za vše získán být.

Popatřit jen dovol, jakým nachem

svatý obraz tvůj jest malován?

Potem, krví, slzami a prachem?

Také v duši povstává tak Pán?

Ó pak k dílu! Půda sic jest hrozná,

ale posléze snad přijde den,

že i v ní svůj drahý obraz pozná

dobrý Mistr můj pak potěšen.