Křižovatky

K tomu, co nebylo, co jenom mohlo být,

na křižovatky dnů, je hřích se navrátit?

Mlhami tkaný šat, tvář shaslou ve vodách

v půlnoční vidět čas, za nimi jíti v snách?

Cit, jenž se nerozvil, nezazvonivší smích,

neznámých lidí hlas, směr jiný kroků svých,

co nikdy nebylo, co však kdys mohlo být –

Tam, kdes to pochoval, se musíš navrátit.