Krocan a mudrák.

Krocan zlostně hudruje,

bludný člověk mudruje;

jaká mezi nimi shoda?

Z koho jde nám větší škoda?

Krocan zle se čepýří,

proti soku zavíří;

sokem tím jen šat je rudý,

ten ho dráždí vždy a všudy.

Krocan běhá do kola

člověk však mu odolá;

ze dvorečka nazpět spěchá

a jej hudrovati nechá.

Podobně i mudráka

ukrotíme chudáka;

rozoumkem svým ať si trousí,

hrubý jazyk ať si brousí.

Nikdo-li ho neslyší

znenáhla se utiší;

do hádky s ním dát se chraňme,

křiklouna se klidně straňme.

Rek ten s každým rád se pře,

alkohol mu v žilách vře;

alkohol mu z hrdla páchne,

moudrost svou už brzy spláchne.