KRUH SVĚTLA POD STROMEM.

Jak upuštěn by ve hře obroučkové,

milými dětmi hrané v oblacích,

tak spadl dolů. Ještě poskočil.

Chudobky byly bílé.

A pádem košatými korunami

všem lístkům rozdal nebe po trošce,

a ještě zbylo mu ho pro trávu.

Chudobky byly bílé.

Tu ta, jež pročítala tenkou knížku,

vstala, a roztočíc se dokola,

viděla všechno toto bohatství.

Chudobky byly bílé.

A potom stanula a zazpívala:

– Ó velký úli, strome zelený,

hračko, milými dětmi ztracená,

chudobky krásně bílé!