KRUH.

Jaká to divná přání!

Rád bych dnes knihu tu čet,

naivní povídání

z blouznivých mladých svých let.

Na dálné nechci cesty –

rád bych jen, kdybych tak moh

jít luhy, cestami, městy,

kudy jsem běhal co hoch.

To dávno... myslím, přeci

pár lidí našel bych snad,

mých dětských snění to reci –

ty bych tak uviděl rád.

Ach, zdá se, čas že jaksi

v kruh stáčí života linii –

ten Osud ve své praxi

má smysl pro geometrii.