KRUTÁ LÁSKA.

Tajemné fluidum vítr roznáší

a do všech zahrad símě sije.

Země se pohne, květy vyraší,

a srdce bije, prudce bije.

A tepla lehký, urychlený dech

probudí krev a jarní mízu.

Milost se zastkví v listí na stromech

i v neúprosné lásce hmyzu.

Slast v mraku spí a v hnízdech švitoří,

hrá na vlnách a vůně zvedá.

V červáncích pozdních nachem zahoří

a zemře, když ji člověk hledá.

A z hloubi nebe, kráska klamavá,

mrtvá, přec úsměvu blesk hodí.

Však z rána křídlem ptačím zamává

a znova vždy se v hnízdech rodí.