KRVAVÉ RŮŽE. (I.)

Krvavé růže na trnovém keři,

v rozpuklém ňádru slzné krůpěje,

hle povzdech větru, jenž jich lístky čeří,

co sladké vůně kolem rozvěje!

Tajená rána srdce v skrytu ničí

a žití ráje hrotem uhnětá,

však bol kdy v trní pupencem vyklíčí,

vždy růží vonnou světu rozkvetá.