Kterak bychom mohli v srdcích

Kterak bychom mohli v srdcích

svých se dnes tak radovat,

nemohouce Tobě, otče,

z hloubí duše blahopřát.

Nehodni bychom Tvé lásky

byli, Tvé i něžnosti,

nehodni těch slzí, jež jsi

ronil (lkala) o nás v starosti.

Ano, se srdci vděčnými

spějem Božstva ke trůnu,

prosíce, by udělilo

Tobě zásluh korunu.

Aby nebes požehnání

s Tebou dlelo v skrytosti,

na života dráhu Tobě

stlalo růže radosti.