KU PAMĚTNÍMU DNI.

Šly vlny dob jak píseň věku,

jak dlouhá, slibná pohádka.

Ó, tvůrčí dne! Dnes hymnou vděku

buď slavena tvá památka!

Co národ nosil v srdcí touze,

to složil tobě do vínku;

co rostlo tiše pak a dlouze,

dnes hlaholí ti vzpomínku.

Buď zdrávo, svorné lásky dílo,

jímž vládne lad a pohoda!

Jak zpěvné moře, česká sílo,

duj velepíseň národa.

Ať místo vzdechů porobenců

a zoufalého reptání

již v našich krajích s písní ptenců

jen jásot zní a žehnání.

Ať celá vlast jak harfa zvučí

vždy harmonickou lahodou,

ať v souzvuk bít nám srdce učí

a k vítězstvím růst svobodou!