KUKAČKA.

By Karel Dostál-Lutinov

Já jsem až k úsvitu.

tututú

slaďounko spal,

kdosi mne ze spánku

kukukú

vyburcoval.

Vstal jsem a skočil jsem

sem sem sem

ku okénku,

slyšel jsem na buku

kukukú

kukulenku.

Nečíhej, nestíhej

hej a héj!

kukulenko!

V háji buď, nelítej

eja héj

pod okénko!

Očka dvě nalíknu

nununú

nalíknu dvé,

pod tvoje křidélko

ohohó

navlíknu své.

Pak si Tě ve klícku

kukukú

uzamknu hned,

dudat ti já budu

dududú

a ty mně pět!