KUMBURSKÉ MELODIE. (III.)

Z bývalých oken do kraje

vyhlídka předaleká,

přes borů tmavých vrcholy,

že až mne srdce zabolí,

že vše tak spousta čeká.

Čím lidská práce na zemi?

nic než ta pára bílá,

lkala bych, ale do světa

neklamná víra rozkvétá,

v nová a větší díla.