Kuřátko.

Kuře, kuřátko, o ty lehké dítě,

Kam to utíkáš čerstvě tak a hbytě!

Pořád se sháníš po koutech za ploty,

A mně jen děláš strachy a trampoty,

I jak mě nevidíš dost malou chviličku,

Nebože, hned se dáš do pláče, do křiku.

Do sadu zaběhlo nešťastné kuřátko,

V tom kvočna zaslechla křičet ubožátko,

I sem tam běhala a kuře hledala,

Až ho přec zděšené, zlekané dostala.

I jak ji zočilo, pod křídla skočilo,

Víc se to nestane, sobě pomyslilo.