Kus krajiny.

By Antonín Klášterský

Tu v pravo park a zámek ve stínu,

jež zakrývají malou dědinu,

ba kostel zpola vidět není;

park pěšin pln a šerých zákoutí,

kde na sedátko můžeš klesnouti

a složit hlavu na klín snění!

Kol něho běží dlouhá aleje,

kde kvetou lípy; pták v nich zapěje

a bzučí včely. Vůně tíhou

je nehybný a těžký kolem vzduch.

A po cestě, jež samý zlatý pruh,

ze zámku potkáš dívku s knihou.