Kuželky.

By Ladislav Quis

Modré nebe, nikde ani mráčku,

slunce již již v západě,

parno, mlčí píseň ptáčků,

list se nechví v zahradě.

Náhle však pod stínem košatých stromů

zavzněly rachoty, dunění hromů –

jaká to bouře? jaký to hluk?

Sousedům kuželky postavil kluk;

kule tu po žlábku drčí,

nazpět zas po prkně hrčí.

,Dobrá díra! Málo škody,

aspoň nic nám nezkazil. –

Ouvej, štěkla! To jsou hody! –

A teď „brandejs“ vyrazil!‘

Válečnou hrajou dnes. Protivné voje

na sebe zírají dychtivy boje,

vůdce svůj vzbuzuje, pořádá šik,

cinkot zní sklenic a smíchy a ryk.

Koule a kuželka chrastí;

bitva jak o blaho vlasti.

„Čtyry padly. Blázen dřevo!

neví, koho má se bát;

ale pozor! tamhle v levo

vidím ještě „fanku“ stát.“

Hráči se střídají, první a druhý,

dřevaře posílá vůdce v boj tuhý.

Marně! Vrh přímý, ni pudl tu vhod,

minul tě „fanku“ i devátý hod.

Hněvem se armáda chvěje,

ryčně se nepřítel směje.

„Jenom do nich, pláteníci!

na kuželku jednu pět!

Ostrostřelci, dráteníci,

viděl-li to někdy svět?“

V klopotu, supotu, ve potu tváře,

házejí, zmatek již na celé čáře –

nastojte, poslední, vůdce jde v boj!

„Fanko, ach, fančičko, pevně jen stoj!“

Namířil, hodil a rázem,

kácí se kuželka na zem.

Vítězně kol hledí vůdce,

svým čest dobyl zase zpět.

A kluk staví. Bledne škůdce.

Hod a výkřik: „Všech devět!“

Hlavy zas vypnuli zoufalí k výši,

sokové stojí tu, sotva že dýší.

Rozmach a poslední zaduní vrh,

osm on kuželek do písku strh’.

Vesele oči se svítí:

,Do třetí třeba jim jíti!‘

A již čile nastupují

nepřátelé k závodu,

mračna z dýmek vystupují

ve večerní pohodu.

Kabáty svlečeny, rukáv se kasá.

„Však my vás!“ Řezník dí: „To bude masa!“

,Jest-li jen nezbude „fanka“ vám zas!‘

„Brachu, psí do nebe nevolá hlas!“

Hodil, a kule se v dáli,

po drnu bez cíle valí.

Tak boj dál a dále zuří,

ač již soumrak omylný

ze snu vábí havěď můří,

v letu kolem svítilny.

Klekání doznělo, do noci tmavé,

rozléhá vřava se bitky té dravé.

Dvanáctkrát zatroubil ponocný kdes,

soupeři zápasí dále i dnes.

Vždyť pak to nebolí pány –

v kuželky buší jen rány!