KVAPÍK.

Za zvučnou ranou činelů

v třesk polnice a rohů,

má milá, vzpomeň sladký hřích,

jímž vznášíme se k bohu.

Pod stromem, Evo, poznání

v třesk činelů i rohů

jsme spolu, hle, se rouhali

a povznášeli k bohu.

Ať žije hřích. Je umění

třesk činelů i rohů.

Nám hudba krev zas rozpění

a rouháme se bohu...