Květ naděje, květ bujarý

Květ naděje, květ bujarý

mi roste v srdce hloubi

a s jeho světem mrákotným

své něžné dechy snoubí.

On vede vždy mé zraky zpět

do slavné minulosti

a ve sluch stále kouzlí zas

zpěv krásné budoucnosti.

V něm přebývají duchové,

v něm pro vlasť touží, kvílí

a tajemnými šepoty

mne k novým cestám sílí.

Ten čacký sbor se vítězství

domáhá neustále,

neviděn pluje nade mnou –

tak kráčím klidně dále.