Květ za květem rmutně hyne...

Květ za květem rmutně hyne,

květ za květem vadne,

a tím krajem opuštěným

vanou vichry chladné.

Vanou vichry, mrazí zima,

jsou i větve holé,

neb sníh bílý přikryl háje,

přikryl luka, pole.

Zavál luzné, hřmící řeky,

zaměnil je v chladné ledy,

a tak vše, co pěvci zbylo,

je té luny úsměv bledý...