Kvete mák, rudý mák,

Kvete mák, rudý mák,

jako rudá ústa chví se –

chrpy v žitě modrají se

jako jeho snivý zrak...

Chvěje se a houpá v žitě,

jako ústa září sytě –

tichou nocí vypráví si,

že mne hoch můj rád měl kdysi!

Odkvet’ mák, rudý mák,

chrpy modré uvadaly,

v jejich květech slzy stály –

orosen byl jeho zrak...

V zlaté žito vítr zavál,

když mi smutně s bohem dával...

A květ rudých máků zvad’ –

hoch můj mne už neměl rád!