KVĚTEN MARIÁNSKÝ (III)

Májové písně zní

a touhy loudí;

ó dnové líbezní,

kam duch rád zbloudí!

To kouzlo, máje čar

a vůně květů;

jak by se netk’ ho zmar,

i mládí je tu!

Nevěříš, co vzal čas,

vše je tu zase;

i jak by drahý hlas

tu šeptal, zdá se.

A také obraz té,

jež v snech mých žije,

se zvedá pokaždé,

skvě od glorie!

A kyne s oblaků

jak Bernardetě; –

tak žiji v zázraku

víc nežli v světě!