KVĚTEN MARIÁNSKÝ (V)

Jen srdce, ztiš se, ztiš!

co tě nepokojí?

ta, dlaň se zvedá k níž,

je i Matkou tvojí!

Tu vůni cítíš? Máj!

znáš ten symbol její?

to balsámy se, aj,

v duše od ní lejí.

Balsámy milosti,

dary tisíceré

pro tíž tvé slabosti,

jež jí srdce dere!

Každý vzdech jako meč

v duši se jí hrouží;

co nevysloví řeč,

naplnit už touží! –

Ó srdce moje, což!

co tě nepokojí?

Přistup blíž, v klín jí vlož

dětsky hlavu svoji!