KVĚTEN

Toť vůně chrám, toť šumu chorál.

Toť obřad květů pučících.

Kdo ještě srdcem neokoral,

ve dveřích stane tich.

A kdesi přec se vděčnost hlásí,

že vidět smí, že ví –

a na konec by rád té krásy

si nabral do dlaní.

A kdyby tak, svou znaven poutí,

již nemoh ani pít –

chce k čelu, na rty přitisknouti

a v políbení mřít.