KVĚTINY A ŽENY. (Jabloňový květ.)

By Jan z Wojkowicz

Jabloní květe, jemně a nadýchaně tak růžově bílý!

Jsi jak ta prostá rozkvétající dívka,

když v rozpacích stane, ztrne a zardí se pod bílým šatem!

Co jsme se natoužili

kdys v srdci svém, milostně vzňatém,

po Tobě, jabloní květe, tak sladce růžově bílý!