KVĚTNÁ NEDĚLE

Vrby, ó vrby, shrblé a smutné,

sekerou hrubou zpahýlené –

míza přec v pruty mladé vám žene

i z půdy té rmutné – – –

Tam dole hnízdí červ i mlok,

a větev v píseň dětských slok

přec píšťalku chystá.

(Kde voda dnes čista?)

Vrby, ó vrby! Za Neděle Květné

přivítat kohos s ratolestí,

vítězným k nám jej průvodem vésti

ta touha přec vzlétne. –

Však nikde stromek nerozpuk,

proud kalný běží z prázdných luk,

čím přivítat Krista?

(Kde voda dnes čista?)

Vrby, ó vrby! Poslední všade,

za první teď jste pozdraveny,

vás obřad zbožně zanícený

na oltář klade.

Tak řek to On, že poslední

prvními budou v onom dni

za příchodu Krista – –

(Kde voda dnes čista?)

Vrby, ó vrby! Pokorné proutí,

na místo palem v rukou vás nesem,

v chladné své zemi přec přivítat s plesem

Krista svou poutí –

Pobledne zase nadšení žár?

Nejčistší vzněty se shroutí?

Co vykvetlo z bláta, zas přijde v zmar?

Jehnědy opadnou s užaslým hlesem?

Na popelec zbude vždycky vás pár

nám dozajista – –

(Kde voda dnes čista?)